
Tak , teď jsem si připoměla den v divadle , at už za oponou či v sedadlech v zakázaným čase , kde jsme si zpívali Škoda že je škoda že je iba vymyslená - chlapec se zmohl celou dobu zpívat jenom tyhle slova :DNebo ty smutný chvilky , který prostřídaly záchvaty smíchu a kousky cukrové vaty s autíčkem :D


Když sem poznala tolik suprovejch novejch lidí , který mi hned přirostly k srci , neměnila bycvh
, ale docela mě mrzí , že ty měsíce práce skončily , prostě jeden den a konec :(
naštěstí
mi zbyly vzpomínky , dvd , děcka na nás mávají celej den když vylezu ze třídy , je to skvělej pocit - vy ty lidí neznáte , ale oni vás jo :D
I Feel like a star :D









to je goood jak se máš?
